Štítky

aronie (1) asie (2) bazalka (1) Befana (1) bešamel (4) bez černý (1) bolognese (1) brambory (2) bruschetta (3) bylinky (3) caponata (1) castagnole (1) cestování (1) crostata (1) cuketa (7) cukroví (2) čaj (2) čekanka (2) červená řepa (1) čokoláda (2) detoxikace (1) dezert (15) dolce vita (2) domácí likér (2) drobenka (3) Dýně (5) fazole (1) fazolky (1) fíky (1) focaccia (1) gnocchi (1) granita (1) grappa (1) grissini (1) Houby (7) hrušky (1) humr (1) cheesecake (2) chléb (7) chobotnice (1) chřest (5) Itálie (31) jablka (1) jahody (3) jaro (3) jehněčí (1) juglon (1) karamelizovaná cibule (1) kaštany (1) klíčení (1) koblihy (1) koláč (10) kompot (1) kopřiva (1) králík (1) kuře (3) kuskus (1) kvásek (6) květák (2) kynuté těsto (7) lasagne (1) léto (8) lilek (2) luštěniny (4) marmeláda (2) maso (2) masopust (4) máta (1) matcha (4) minestrone (2) moře (3) oběd (1) olivy (1) omáčka (1) Ořechovice (1) ostružiny (1) ovoce (3) panettone (1) parmezán (2) paštika (1) pesto (3) pizza (1) plody moře (2) podzim (8) pohanka (2) polévka (13) pomazánka (2) předkrm (3) příroda (2) pučálka (2) radicchio di Chioggia (1) rady (1) ragú (2) rajčata (5) rajčatová omáčka (1) rakytník (1) rebarbora (1) regionální kuchyně (1) restaurace (4) Restaurant Day (3) rostlinné mléko (1) ryby (3) rýže (3) salát (9) semínka (1) slané pečivo (2) slaný koláč (2) slaný nákyp (1) slávky (1) sójové maso (1) sušenky (2) syrová strava (1) šípky (2) Španělsko (2) šťáva (1) štrúdl (1) těstoviny (7) tiramisu (1) Topinambury (1) Toskánsko (3) třešně (1) tuňák (1) václavky (1) Vancouver (1) Vánoce (6) vatikánský chléb štěstí (1) vegetariánské jídlo (46) Velikonoce (1) vývar (2) zavařování (1) zelenina (9) zelí (1) zima (3) zmrzlina (3)

neděle 4. července 2010

Peperonata aneb italská verze českého leča


Na lečo nemám zrovna pěkné vzpomínky. Měkká oranžovozelená hmota ve školní jídelně nikdy nepatřila mezi moje oblíbená jídla. Babička přidávala do leča pro vylepšení párek, teta vajíčko. Nepomohlo nic. Lečo zůstalo lečovité, ať se vylepšilo jakoukoliv ingrediencí. Před několika lety jsem v italské vesnici Bellegra poprvé ochutnala peperonatu, která se s lečem v mnohém shoduje. Papriková směs ale chutnala úplně jinak. Čím to? Šéfkuchař Gino, podsaditý dobrosrdečný bručoun s prošedivělými vousy, mi prozradil, jak na to:

Italská peperonata
4 osoby

6 velkých paprik různých barev
6 masitých rajčat
2 mladé cibule střední velikosti
3 lžíce kvalitního olivového oleje
1 lžíce portského vína nebo jiného červeného dezertního vína
1 lžička balsamikového octa
1lžička třtinového cukru

Abyste docílili jemné chuti peperonaty, musí se papriky oloupat, protože jen tak se dokonale prolnou s chutěmi ostatních ingrediencí a vytvoří harmonický celek. To jde celkem snadno: omyté a osušené papriky dejte do trouby na pečicí plech nebo na grilovací mřížku a při teplotě 240 °C je zprudka opékejte. Jednou či dvakrát je otočte, aby se rovnoměrně opekly ze všech stran. Až se na povrchu vytvoří hnědé puchýřky, jsou papriky připravené. Horké je vložte do igelitového sáčku a přikryjte utěrkou. Nechte je půlhodinku zapotit, slupka zcela povolí a vy ji lehce odstraníte pomocí nože, nebo jen prstů. Vyloupněte stonek a vydlabejte vnitřek, aby vám zůstalo jen "paprikové maso". Oloupat musíte i rajčata. Omyjte je, na několika místech nožem nařízněte a zalijte horkou vodou. Nechte je potopená v horké vodě po dobu asi 20 minut, poté je oloupejte. Papriky a rajčata nakrájejte na větší kusy, cibuli na měsíčky. Rozehřejte olivový olej, přidejte cibuli a papriky a 5 minut restujte. Přihoďte rajčata a duste na mírném ohni po dobu deseti minut. Podlijte portským a duste dalších deset minut. Zelenina se nesmí rozvařit (to je slabá stránka českého leča), musí být měkká, ale pevná. Na závěr přidejte balzamikový ocet a lžičku třtinového cukru, chuť zeleninové směsi se rozleží a zjemní.

Peperonata se nekonzumuje teplá, ale vychlazená. Výborně chutná s opečeným bílým chlebem, nebo jako dip - příloha ke grilovaným či pečeným masům.

Gino mi prozradil ještě mnohá další tajemství, třeba jak udělat bramborové gnocchi, nebo pravé italské krémové risotto... a to si nechám na příště.



Žádné komentáře:

Okomentovat